14. 9. 2024 - Rozhodnutí ve věci usnesení Okresního soudu v Karviné
Obsah:
Výkonný výbor obdržel Usnesení Okresního soudu v Karviné, ve věci žaloby rušené držby. Výkonný výbor po konzultaci se svým právním zástupcem schvaluje, že:
-
Klub agility České republiky z.s. nepodá odvolání ve věci samé, a to z toho důvodu, že byl jako žalovaná strana ve sporu převážně úspěšný a nepovažuje za nutné spor neúčelně prodlužovat.
-
Klub agility České republiky z.s. nepodá odvolání ve věci náhrady nákladů řízení, neboť pravděpodobnost, že by byl v této věci úspěšný a soud náhradu nákladů Klubu agility přiznal, je vzhledem k dosavadní judikatuře nízká.
Odůvodnění:
Ve věci, ve které byl Klub agility žalovanou stranou, rozhodl soud takto (anonymizováno):
I. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala, aby žalovaný obnovil původní stav spočívající v uznání výsledku žalobkyně a jejího psa na závodě, a to včetně opravy výsledkové listiny tohoto závodu, zamítá.
II. Žalovaný je povinen obnovit původní stav spočívající v umožnění startování žalobkyně a jejího psa na závodech agility v České republice i v zahraničí.
III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala, aby se žalovaný zdržel dalšího svémocného rušení držby, které by jakýmkoliv způsobem bránilo žalobkyni vykonávat plnohodnotně vlastnická práva žalobkyně k jejímu psu, včetně práva účastnit se startů žalobkyně s jejím psem na závodech agility v České republice i v zahraničí, zamítá.
IV. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala, aby se žalovaný zdržel dalšího svémocného rušení držby, které by jakýmkoliv způsobem sankcionovalo žalobkyni a jejího psa za účast – starty žalobkyně a jejího psa na závodech agility v České republice i v zahraničí, zamítá.
V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Z odůvodnění soudu:
Bylo prokázáno (a je mezi účastníky nesporné), že žalobkyně je členkou žalovaného spolku - Klubu agility České republiky, a je proto povinna dodržovat vnitřní pravidla spolku, tato povinnost je zakotvena jak ve Stanovách (čl. V odst. 2 písm. a), tak i v občanském zákoníku (§ 212 odst. 1 o. z.).
Bylo prokázáno, že žalobkyně tato pravidla porušila tím, že ačkoli fena byla po komisionálním měření dne XX. X. 2024, které je závazné a platí pro všechny další závody agility, zařazena do velikostní kategorie „L“, žalobkyně pominula tuto skutečnost a na dalších závodech konaných dne XX. X. 2024 požádala rozhodčí o přeměření psa. Fena byla na těchto dalších závodech zařazená do velikostní kategorie „ML“. Jak plyne z výše citovaných ustanovení Soutěžního řádu (kapitola III., bod 5. 4) po komisionálním měření již nelze psa dále přeměřovat (s výjimkou přeměření na vrcholné mezinárodní soutěži).
Žalobkyně je povinna znát pravidla Klubu agility ČR a tyto dodržovat. Z uvedeného důvodu soud nepřisvědčil námitce žalobkyně, že měření feny na závodech dne XX. X. 2024 bylo v rozporu s pravidly spolku. Naopak bylo prokázáno, že tento závod byl tzv. kvalifikačním závodem s cílem nominace nejlepších psovodů do juniorského mistrovství světa a před tímto závodem, případně přímo na něm, je nezbytné učinit ono komisionální přeměření zúčastněných (nominovaných) psů. Takový postup je zcela logický, pouze takto může mít žalovaný spolek jistotu, že všichni psi reprezentující Českou republiku jsou nominováni ve správné velikostní kategorii a rovněž psovod má jistotu, že jeho pes, který podstoupil komisionální měření, bude na mistrovství světa startovat ve správné velikostní kategorii.
Výkonný výbor žalovaného spolku v pozici disciplinárního orgánu rozhodl o anulaci výsledku žalobkyně ze závodu č. XXXXX konaného dne XX. X. 2024. Výkonný výbor byl k tomuto rozhodnutí oprávněn dle výše citovaných ustanovení čl. XI odst. 6 písm. b), čl. XI odst. 6 písm. f) Stanov a dle kapitoly II., bodu 10. 1. Soutěžního řádu. Nutno zmínit, že Výkonný výbor tímto rozhodnutím udělil sankci pořadatelům závodu č. XXXXX, kteří byli zodpovědni za dodržení podmínek pro pořádání tohoto závodu. Pokud by Výkonný výbor toto rozhodnutí neučinil, došlo by k poškození práv ostatních soutěžících ve velikostní kategorii „ML“. Z uvedeného důvodu soud ve výroku I. zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala uznání výsledku žalobkyně v závodě č. XXXXX.
Pokud se jedná o rozhodnutí Výkonného výboru o dočasném zákazu startu žalobkyně a feny v závodech agility, k tomuto rozhodnutí nebyl Výkonný výbor oprávněn. Výkonnému výboru je Stanovami dána působnost disciplinárního orgánu, ve Stanovách je však dále uvedeno, že Výkonný výbor má schválit disciplinární řád. Dle vyjádření žalovaného disciplinární řád dosud schválen nebyl. Členové spolku tak nevědí, jaké konkrétní tresty jim hrozí za porušení vnitřních předpisů spolku a jak správně argumentuje žalovaná – „není trestu bez zákona“. Z uvedeného tak plyne, že Výkonný výbor nebyl oprávněn uložit žalobkyni trest v podobě zákazu startů na závodech agility do 30. 9. 2024, a proto soud ve výroku II. tohoto usnesení uložil žalovanému, aby obnovil původní stav, tj. aby umožnil žalobkyni účastnit se závodu agility. Nadto však soud uvádí, že bylo prokázáno, že by se žalobkyně s fenou měla účastnit těchto závodů v kategorii „L“ a další přeměření feny již není možné.
Pokud žalobkyně nebude dodržovat Stanovy a Soutěžní řád a bude se pokoušet o start v jiné velikostní kategorii, následkem může být opět anulování jejího výsledku v daném závodě.
Co se týče výroku III. a IV. tohoto usnesení, soud zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala uložit žalovanému povinnost, aby se do budoucna zdržel svémocného rušení držby (účast v závodech, sankcionování žalobkyně). Své rozhodnutí soud odůvodňuje tím, že nelze předvídat další chování žalovaného spolku, tj. nelze učinit závěr, že bude svémocně rušit držbu práva. Povinnost žalovaného nerušit držbu je stanovena zákonem a žalobkyně má možnost vyvodit v případě porušení této povinnosti patřičné následky.
K náhradě nákladů:
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 150 o. s. ř. Převážný procesní úspěch je na straně žalovaného, avšak soud zde spatřuje důvody zvláštního zřetele hodné, o kterých hovoří § 150 o. s. ř., a proto soud využil svého moderačního práva a žalovanému náhradu nákladů řízení nepřiznal. Tato žaloba z rušené držby je výjimečná tím, že ji podala nezletilá dívka, která navštěvuje základní školu a je nemajetná. Soud osvobodil žalobkyni od úhrady soudního poplatku, rovněž jí ustanovil advokáta, tímto umožnil nezletilé žalobkyni hájit svá práva a nechce ji následně finančně sankcionovat přiznáním nákladů řízení žalovanému.
Hlasování:
všichni pro
SCHVÁLENO
